"Ano i ne." Odpověděla myšlenka číslo tři.
"Jsem z toho zmatená," řekla myšlenka číslo jedna. "Tak ano nebo ne?"
"Myšlenky se přece nemohou pojistit!" Zabručela myšlenka číslo čtyři, která se právě probudila a prolétla mozkem. "To byste dámy mohly už dávno pochopit!"
"Jasně! Chápu. Myšlenky ne, ale lidé." Pištěla první myšlenka a radovala se, jak to pochopila a jak je úžasná.
"Lidé se přece nepojišťují." Namítla myšlenka číslo tři. "Pojišťují se myšlenky na budoucnost a strach."
"Tak jsme pojištěné nebo ne?" Ozvaly se myšlenky na budoucnost. "Chceme mít v pojistném plnění jasno!"
"Jste především obézní!" Zpražila je čtvrtá myšlenka. "Což tak dieta?"
"My za to nemůžeme." Bránily se myšlenky na budoucnost. "Jsme živeny energií strachu."
"Tak se ovládejte!" Napomínala je důležitě myšlenka číslo dvě a nabobtnala energií nadřazenosti.
"Ony přece za nic nemohou!" Namítla třetí myšlenka.
"Seš ňáká chytrá! Odfrkla první myšlenka. Jak to, že za nic nemohou? Ládovat se přepáleným strachem nikdo nemusí!"
Ale všechno přece dělá ten člověk, kterému právě teď běžíme v hlavě." Vysvětlovala shovívavě třetí myšlenka.
"Samozřejmě", kvitovala bručivá myšlenka číslo čtyři. "Všechny máme stejná lidská práva. Jen na lidech záleží, které z nás věnují pozornost a jakými emocemi nás živí."
"Všechny máme stejná lidská práva. Jen na lidech záleží, které z nás věnují pozornost a jakými emocemi nás živí."
"Nechci být dotěrná", ozvala se opět druhá myšlenka. "Ale plyne z toho nějak jestli je správné se pojišťovat, vytvářet krátkodobé, dlouhodobé, střednědobé rezervy či zhodnocovat majetek?"
"Za nás rozhodně!" Tvářily se seriózně myšlenky finanční gramotnosti. "Ale bez emocí!" Poznamenaly důrazně.
Za nás nikoliv!" Oponovaly myšlenky bojovníků Světla. "Svět je zkažený a přichází krize."
"Pozitivní přístup! Jedině pozitivně!" Agitovaly pozitivně laděné myšlenky nacucané energií hojnosti.
"Vděčnost, za cokoliv, co přichází!" Tetelila se pokorou myšlenka vděku.
"Fanatičky!" Zpražila je myšlenka konspiračních teorií. "To se vám nevyplatí! Peníze skončí v chřtánu mocných!"
"To se vám nevyplatí! Peníze skončí v chřtánu mocných!"
"No tak dámy! Nehádejte se, pro každou z nás je tu přece místo." Připomněla myšlenka číslo čtyři. "Všechny jsme držitelky certifikátu jak upoutat pozornost, nebo ne?"
"Ó ano, ano!" Pištěla první myšlenka, která už se opět cítila sebevědomě a začala se poohlížet po tom, jakou energii by slupla.
"Nechme na člověku, kterému zrovna prolétáme hlavou ať si sám rozhodne, které z nás věnuje pozornost." Uzavřela diskuzi myšlenka číslo tři. "Jen on sám zná svou situaci dokonale. Jen on sám se dokáže nejlépe rozhodnout. A to i v situaci, když je nerozhodný a předává mandát za svá rozhodnutí do rukou jiných, protože to je také rozhodnutí.
"Jen on sám zná svou situaci dokonale. Jen on sám se dokáže nejlépe rozhodnout. A to i v situaci, když je nerozhodný a předává mandát za svá rozhodnutí do rukou jiných, protože to je také rozhodnutí.
Je možné, že sáhne po myšlenkách finanční gramotnosti, jako po záchranném kruhu v chaotické džungli trhu.
A v dané chvíli je to pro něj nejlepší varianta.
Je taky možné, že se soustředí na myšlenky negativní, které nenávidí peníze.
A v dané chvíli je to pro něj zkušenost.
Je možné, že si z dostupným variant vybere jen to, čemu rozumí a co mu dává smysl.
A v dané chvíli je to pro něj způsob jak volněji dýchat a žít.
Je ale také možné, že miluje pocit vděku za cokoliv, co přichází.
A je to pro něj příležitost, jak zažít pokoru.
Je taky možné, že si uvědomí, jak je jeho svět peněz zatížen emocemi strachu.
A je to pro něj příležitost, jak se z toho osvobodit. Protože za mlhou strachu existuje kombinace řešení, která by jej ve snu nenapadla.
"Ok!" Opustila útočnou pozici myšlenka konspiračních teorií a tiše se usmála. "Hihi. To se stejně nestane. A když uvěří strachu, mám to v kapse."
"Hihi. To se stejně nestane. A když uvěří strachu, mám to v kapse."
Co tím chtěl básník, záměrně říkám básník, protože slovo básnířka zní podivně, takže co tím chtěl básník říci? Dvě věci.
1. Často jsme přesvědčeni, že máme myšlenky. Myšlenky o lidech, o penězích, o šťastné nebo tragické budoucnosti a podobně. Jenže, co když je to obráceně? Co když mají myšlenky nás? Jen tak si prolétávají našimi hlavami a čekají, až upoutají naší pozornost. V okamžiku, kdy se to nějaké myšlence podaří, začneme na základě jejího popudu, vytvářet příběh.
Jaké by to bylo, kdyby...
A podle tohoto scénáře se náš život začíná skutečně odehrávat a to víc, pokud myšlenku okořeníme emocí nebo strachem. Je to tak, nebo ne? To si může každý vypozorovat sám.
2. Žádná sada pravidel nebo rad, a tou bezpochyby finanční gramotnost bezpochyby je, nefunguje pro každého. Je to podobně jako ze zákonem. Vždycky se najde někdo, kdo nezapadá do škatulky. Takže pokud nepřistoupíme k individuálnímu posouzení, dochází k justičnímu omylu. Svým způsobem se dá říct, a možná to bude znít drsně, že ani posouzení případu soudcem nemusí být zárukou spravedlnosti. Protože co člověk, to jiná osobnost a jiný názor. Ale smyslem těchto řádků není posuzovat stav soudnictví.
Smyslem je uvědomit si, že jsme to vždy my, kdo přesně ví, jestli jsme něco udělali nebo neudělali. Jsme to vždy my, kdo zná naši situaci dokonale. Jsme to vždy my, kdo si nese obsah našeho podvědomí, které má zásadní vliv na naši přítomnost, minulost i budoucnost zároveň.
Neměli bychom se tedy chovat jako roboti a dělat věci jen proto, že se to tak má a že to tak dělají druzí. Ano, využijme vše užitečné, co nám teorie finanční gramotnosti nabízí, stran teorie vytváření rezerv, pojištění a podobně. Pokud vnímáme, že to pro nás to pravé. Ale vždy nechme otevřený prostor pro nestandardní řešení.
Protože ačkoliv finanční gramotnost v jakémsi smyslu ošetřuje situace, které by mohly v životě nastat, je tu také milión dalších možností. Dejme jim příležitost, aby nastat mohly a nepovažujme aktuální finanční gramotnost a aktuální finanční svět za dogma.
Finanční gramotnost bychom vůbec neměli brát jako dogma, spíše jako něco, co se neustále vyvíjí a co je otevřené novým možnostem.
Tak aby nám v tom našem světě peněz bylo dobře. Jedině tak se můžeme z toho bludného kruhu produktů, kterým většina z nás nerozumí a série věčně se opakujících nadějí a zklamání vymanit. Je to tak? To si může každý vypozorovat sám.